BLOG
11.7.2022

Co jsou to vlastně solární panely, jak fungují a jak dlouho vám vydrží?

Solární panely jsou nejdostupnějším zdrojem obnovitelné energie a důležitým způsobem výroby elektřiny. Pojďme si tedy podrobně vysvětlit, jak fotovoltaika funguje. Už proto, že u nás ji vodní ani větrné elektrárny vzhledem k množství toků a povětrnosti nepřekonají. Díky fotovoltaice můžete přitom na elektřině šetřit až 35 % už od prvního dne.

Přehledný obsah článku:

  • Je rozdíl mezi soláry a fotovoltaikou?
  • Co to jsou solární kolektory?
  • Typy fotovoltaických panelů
  • Monokrystalické panely
  • Polykrystalické a amorfní panely
  • Co je to střídač nebo měnič
  • Rozdíl mezi zárukou a životností fotovoltaiky
  • Fotovoltaika pro bytové domy

Liší se solární a fotovoltaické kolektory?

V běžné komunikaci fungují fotovoltaika a solární panely v podstatě jako synonyma. Úplně pro jistotu bychom ale měli zmínit, že odborníci v tom budou vidět kapku rozdíl: 

  • solární kolektory (panely) – vyrábějí teplo,
  • fotovoltaické kolektory (panely) – vyrábějí elektřinu, kterou už pak samozřejmě můžete využít k čemukoli, například i k ohřívání vody.

Jinak ale nejspíš nemusíte mít obavu, že byste se spletli a objednali si omylem něco jiného. Všude nejspíš pochopí, že pod obecným názvem „solární panely“ myslíte fotovoltaiku. A solidní instalační firmy se případně doptají – jestli máte vážně na mysli panely „pouze“ na ohřev teplé vody, nebo zařízení na výrobu elektřiny. A bude jasno. 

„Jednoduše řečeno: fotovoltaické panely prostě přeměňují sluneční energii na elektřinu.“

Co jsou to fotovoltaické panely

Úplně jednoduše – tvoří je fotovoltaické články, ze kterých jsou panely sestaveny a které mění sluneční elektromagnetickou energii na elektřinu. Samotnou přeměnu přitom zařizují polovodiče (křemík) nebo organické prvky. Procesu se říká fotoelektrický jev. Fotony z dopadajícího slunečního záření díky tomuto jevu rozhýbávají a uvolňují elektrony ve fotovoltaických článcích, z nichž ty nejlepší aktuálně dokáží přeměnit na elektřinu přes 20 % paprsků. (Detailněji viz rozdíl monokrystalické, polykrystalické a amorfní panely.) Neustálé zvyšování účinnosti panelů je může časem přiblížit k teoretickému maximu 34 %. Kolektory jsou nejčastěji ploché nebo sestavené z vakuových trubic. Technologie je ale identická.  

Chci rovnou objednat fotovoltaiku.

Typy fotovoltaických panelů 

Spektrum fotovoltaických snímačů se postupem času rozšiřuje. A určitě to není proto, aby mohly firmy ze zmatených zákazníků tahat peníze. Různé kolektory mají zkrátka v různých podmínkách různou účinnost. Plus je fotovoltaika momentálně odvětví intenzivního růstu a inovací, které jsou umožněné obrovským přílivem finančních prostředků od zákazníků. Teď aktuálně má asi smysl mluvit o třech základních typech panelů – liší se vlastnostmi, výkonem a podmínkami, ve kterých vyrábí elektřinu. Nicméně v našich zeměpisných šířkách se asi nejvíc potkáte s monokrystalickými panely. Proto s nimi začneme. 

Monokrystalické panely – vysoký výkon

Píše se, že vysokou účinnost mají jen za dobrých slunečných podmínek. Ale nemusíte se bát, že monokrystal nemůžete mít na jiné než prosluněné jižní střeše o ideálním sklonu 35 stupňů. Kdekoli vám odborníci fotovoltaiku odkývou, bude v Česku monokrystalický panel aktuálně asi nejlepší volba. Křemíkové prvky na něm bývají větší, klidně i přes 10 cm, panely jsou hladké a velmi tmavé. Nejnovější monokrystaly mají účinnost až lehce nad 20 %, což je ze všech typů, které si tady popíšeme, nejvíc. Navíc už nepotřebují ani přímý svit a dokáží pracovat i s rozptýleným světlem nebo když je zataženo. Zkrátka dodávka fotovoltaické energie je v jejich případě nejefektivnější. 

TIP: Mimochodem, právě monokrystalické panely používá i služba Domy sobě, která u nás jako první začala s dodávkami fotovoltaiky pro bytové domy. Detaily služby zaměřené na zajištění výhodnější solární energie i pro obyvatele bytů najdete zde

Polykrystalické panely – rovnoměrný výkon

Dříve byly panely tohoto typu poměrně populární, protože měly díky jednodušší výrobě výhodnější cenu, ale přitom jen mírně nižší účinnost 12–17%. Obecný nárůst výroby daný zájmem o fotovoltaiku a co nejvyšší energetickou nezávislost ale rozdíl ve výrobní ceně v podstatě smazal, takže dnes s polykrystalem nijak výrazně neušetříte. Panely poznáte podle modrého odstínu a složitější struktury krystalů, které jsou menší velikosti. Jak jsme ale psali, v našich podmínkách nedávají polykrystaly ve standardních rozměrech pro rodinné nebo činžákové střešní fotovoltaické elektrárny velký smysl.

Amorfní panely – vysoká citlivost

Jak asi tušíte, zbývají panely, které mají sice výrazně nižší efektivitu (7–9 %), ale zato dokáží díky vysoké citlivosti vyrábět elektřinu i při nestálých a komplikovanějších světelných podmínkách. V ročním součtu tak vyrobí třeba o 10 % více energie než předchozí řešení. Co je tedy problém? No že ke stejnému výkonu jako u monokrystalu potřebujete 2x–3x větší plochu, což je problém jak pro rodinné domy s omezeným rozměrem střechy, tak pro bytové domy. Ty mají sice střechu velkou, ale zase desítky odběratelů. V amorfních panelech je ale nejspíš budoucnost, tedy pokud se podaří zvýšit jejich výkon. Mají totiž další výhodu – jedná se o tenkou křemíkovou fólii na skle, která se v horku tolik nepřehřívá, takže její výkon v parném létě klesá jen minimálně. (Účinnost klasických panelů klesá asi o 0,4 % s každým stupněm nad 25 °C.)

„Měnič se stará o to, aby fotovoltaika do sítě dodávala střídavý proud. Jinak by totiž produkovala proud stejnosměrný. Proto se mu někdy také říká střídač.“

Co je to střídač (nebo měnič) a na co je potřeba?

Minimálně z písničky Svěráka a Uhlíře asi víte, že existují střídaný a stejnosměrný proud. No a fotovoltaika produkuje právě ten stejnosměrný, zatímco v síti máme kvůli přenosům na delší vzdálenosti a obecně lepší stabilizaci napětí proud střídavý. Proto je nutné stejnosměrný proud ze solárních panelů pomocí měniče přeměnit na ten střídavý (někdy se mu tedy říká taky střídač). Měnič je i díky tomu nejdůležitější a zároveň nejchoulostivější součástí fotovoltaické soustavy. Hned po panelech bývá ostatně také nejdražší částí systému. Stará se o stabilizaci napětí bez ohledu na výkyvy slunečního svitu, řídí distribuci elektřiny, monitoruje provozní údaje a stav systému atd. Střídač je bez přehánění řídícím centrem fotovoltaické elektrárny. 

Jak dlouho mi fotovoltaika vydrží? 

Především je nutné rozlišovat záruku na fotovoltaické panely a střídač (měnič). A pak také nesměšovat záruku a životnost. Délka záruky totiž nemusí se životností vůbec souviset. Panely vydrží i 10 nebo 15 let po záruce a střídač vám může krásně sloužit i dvojnásobek své záruční lhůty. Ale postupně:

Záruka na fotovoltaické panely

Standardní záruky na fotovoltaické panely se pohybují mezi 20–25 lety. To ale neznamená, že pak jsou panely na vyhození. Dnes je standardní, že po 25 letech dodávají ještě okolo 80 % energie a celkem vydrží ve smysluplném stavu třeba dlouhá léta. Jejich výkon klesá, ale v tu dobu už se vám dávno zaplatily a je to energie v podstatě zadarmo. V ideálním světě se doporučuje panel vyměnit, pokud účinnost poklesne o 20 %. Ale to znamená investici, do které se vám nemusí chtít. Ovšem žádná pravidla na to, kolik mají vaše panely vyrábět, neexistují, takže buďte v klidu. 

Záruka na měnič fotovoltaické elektrárny

Střídač je v systému nejchoulostivější zařízení a jak jsme psali, také druhé nejdražší. Záruka u něj bývala cca 5 let, dnes je ale úplně standardně až dvojnásobná a v extrému si můžete někdy připlatit dokonce i prodloužení až na 25 let. Už z toho můžete vidět, že dlouhodobá spolehlivost moderních zařízení standardní záruku daleko přesahují a výrobci si proto dovolí vám ji téměř libovolně prodlužovat. Nenechte se tím ale omámit a soustřeďte se na efektivitu. Samozřejmě vám výměna drahého měniče po záruce může prodloužit návratnost o několik let. Na druhou stranu, pokud byste si měli za každý rok speciálně doplácet, vzhledem ke stárnutí celého systému taková záruka po nějaké době přestane dávat smysl.  

Domy sobě zařídí fotovoltaiku i pro bytové domy

Tím jsme se postupně dostali k tomu, že úplně nejdůležitější je ohledně fotovoltaiky vždycky výběr spolehlivého partnera. Poradí vám optimální řešení, zařídí státní dotaci a pak také spolehlivou a rychlou instalaci zařízení. Najít partnera pro rodinné domy už dnes není vcelku problém. Mnohem složitější je situace pro obyvatele více než 2 milionů bytů v Česku. Jim se ale nabízí stejně kvalitní řešení díky službě Domy sobě, která spolupracuje se společností Veolia, a má tak mj. přístup ke globálnímu know-how a nejnovějším poznatkům z oboru. 

Proč si vybrat Domy sobě?

Jedná se o speciální řešení upravené pro potřeby obyvatel bytových domů. Domy sobě nejen vyřeší kompletní instalaci a související balík papírování, ale součástí řešení na klíč je také celá řada doplňkových služeb s možností dalšího rozvoje.

  • Instalace fotovoltaiky na střechu domu. 
  • Vyřízení státní dotace na 50% slevu z instalace.
  • Příprava na možnost akumulace energie v budoucnu.
  • Chytrá měřidla a senzory do jednotlivých domácností.
  • Analýza spotřeby a metodika jejího snížení v rámci celého domu.
  • Mobilní aplikace pro dálkové ovládání a dálkové odečty spotřeby.
  • Sloučení obyvatelů pod výhodnější tarif pro větší odběr.

A především okamžitá úspora nákladů na elektřinu odebíranou z veřejné sítě ve výši zhruba 35 %, kterou umožní využití energie vyrobené vlastní fotovoltaickou elektrárnou.

Neváhejte a ozvěte se nám co nejdříve. Kontaktujeme vaše SVJ, pomůžeme přemluvit sousedy a zařídíme vám dobré místo v pořadníku na instalaci. Spolehněte se.