Co se týče míry do jaké jsou pro Čechy určité parametry rozhodující při volbě druhu a způsobu odebírání energií do domácnosti, na prvních místech zůstává cena, investice a možnost kontroly odběru. Až za nimi jsou ekologické argumenty.
O životní prostředí jde jen půlce Čechů
Více než polovině lidí (51,9 %) záleží na tom, aby energie příliš nezatěžovala životní prostředí, přitom pro ženy je tento faktor velmi důležitý (27,5 %). Podíl mužů, pro který je míra zatížení životního prostředí velmi důležitá je pro porovnání téměř poloviční (14,5 %). Naopak ve velké míře uvedli, že je to pro ně zcela nedůležité (12,2 %), narozdíl od žen, kterých tak odpovědělo necelé jedno procento (0,8 %).
Postupně se pak mezi další důležité ekologické parametry řadí původ zdroje z obnovitelných zdrojů (důležité pro 41,3 % lidí), energetická soběstačnost z vlastních zdrojů energie (34 %) a původ energie z lokálních zdrojů (30,5 %). Všechny jsou důležitější pro ženy, než pro muže a jedna čtvrtina mužů (25,1 %) dokonce uvedla, že to, zda energie pochází z lokálních zdrojů, je pro ně zcela nerozhodující faktor.
Budoucnost s obnovitelnými zdroji vidí pozitivněji mladí
Podle průzkumu Domy sobě si dvě pětiny Čechů (41,2 %) myslí, že do 75 let budou české domácnosti jako primární zdroj energie využívat obnovitelné zdroje, jako je slunce, vítr či energie zemského jádra. Jedna pětina (20 %) naopak tvrdí, že k tomu nikdy nedojde. Mladí lidé ve věku 18 - 29 let jsou ale k situaci mnohem méně skeptičtí. Najde se mezi nimi více než polovina (61,6 %), kteří věří, že se do takové fáze domácnosti v ČR do 75 let dostanou a pouze 12,1 % si myslí, že k tomu nikdy nedojde. Narozdíl od lidí ve věku 45-59 let, kde necelá třetina (29,3 %) uvedla, že nevěří, že české domácnosti budou vůbec někdy využívat primárně energii z obnovitelných zdrojů.
“Je potřeba snížit uhlíkovou stopu naší civilizace na nulu, na tom už dnes existuje v podstatě vědecký konsenzus. V opačném případě nás všechny čekají dramatické dopady v podobě sucha, problémy s produkcí potravin nebo související migrace. Navíc z našeho výzkumu vyplývá, že většina Čechů, kromě těch mladých, klimatickou změnu, jako výrazné riziko nevnímá. Zejména u mužů je důležitější ekonomické hledisko. Ale současné podmínky už dokazují, že solární panely na výrobní firmu, bytový dům nebo často i rodinný dům dávají nejen ekologický, ale i ekonomický smysl.” říká Radomil Valeš z Domy sobě.
Pouze 8,3 % Čechů uvedlo, že je k pořízení malé solární elektrárny na střechu domu motivuje hlavně snižování ekologické zátěže. I zde je znatelné silnější ekologické smýšlení mezi mladými, kterých tak odpovědělo více než dvakrát tolik (18,7 %). Se zvyšujícím věkem podíl lidí, kteří tak uvádějí, klesá. Ve věkové skupině 60 let a více už dokonce tuto motivaci k pořízení neuvedl jako primární nikdo.
Solární fotovoltaika na každém bytovém domě v Česku
Podle Domy sobě by přitom právě k snížení ekologické zátěže výrazně pomohla instalace solární fotovoltaiky na střechy bytových domů. Pokud by na každém bytovém domě v ČR, kterých je přes 200 tisíc, byla využita solární fotovoltaika o výkonu 10 kWp, pak by se každoročně zdarma a ekologicky vyrobilo tolik elektrické energie, kolik dnes za rok vyrobí jedna středně velká uhelná elektrárna jako například Tušimice, Opatovice či Vřesová. Zároveň by došlo k výrazné redukci emisí oxidu uhličitého. Stejné množství plynu by za rok absorboval les o přibližné velikosti pěti Národních parků Šumava.
Foto: pixabay.com