Přehledný obsah článku:
- Je vůbec ještě na fotovoltaice co vylepšovat?
- Tandemové solární články – budoucnost nebo slepá větev?
- Přinesou do fotovoltaiky revoluci panely na bázi kvantových teček?
- Perovskitové články: objev to byl už dávno, ale co využití?
- Umělá inteligence pro pokročilý energetický management
- Který typ solárních panelů bude v roce 2025 nejlepší?
- Šance na zlepšení je určitě v oboru záložních baterií
- S fotovoltaikou neváhejte, žádný pokrok vám promarněné úspory nevrátí
TIP: Objednejte si nezávaznou nabídku fotovoltaiky zdarma a do 24 hodin
Je vůbec ještě na fotovoltaice co vylepšovat?
Zajímavých objevů se ve fotovoltaice průběžně objevuje celá řada. Jedna věc je ale objev, úplně jiná je prosazení do výroby a úspěch v komerčním použití. Pokud vás tohle téma zajímá, koukněte na náš dva roky starý článek o trendech té doby. Nejspíš se budete divit, jak málo se tehdy nadšeně ohlašovaná zlepšení prosadila v běžné fotovoltaické praxi. Solární technologie dnes už podle mnoha odborníků dosáhla užitečného maxima a zlepšovat se budou primárně životnost, kompatibilita jednotlivých částí apod. Jinými slovy, už teď vám fotovoltaika poskytuje z hlediska poměru cena/výkon v podstatě to nejlepší. Ať přijde jakékoli zlepšení, nejspíš si ho také patřičně zaplatíte a poměr zůstane plus mínus podobný.
Tandemové solární články – budoucnost nebo slepá větev?
Pokud jde o největší inovaci v aktuální fotovoltaice – budou to nejspíš tandemové, nebo taky vrstvené solární články. Zatímco standardně se dočtete, že cca 30% účinnost je pro fotovoltaiku maximum, tak oboustranný tandemový solární článek kombinující perovskit a křemík se dostal asi na 33 %. Sami vidíte, že to není úplně revoluce – technologie vrstvení zkrátka umožnila využití širšího spektra slunečního světla. Křemík pobere klasicky paprsky o vlnové délce 700 nm a víc, perovskit zachytí i tzv. modré a zelené světlo (400–700 nm). Podle některých vizionářů budou za pár let tandemové články trhům dominovat, podle praktiků se ale nemají na trhu šanci prosadit. Stojí zkrátka zatím moc na to, aby se těch pár procent efektivity zaplatilo. A kde není odbyt, tam brzo nebudou ani peníze na vývoj, výrobu, a tím i zlevnění.
Přinesou do fotovoltaiky revoluci panely na bázi kvantových teček?
Další technologická novinka, kterou ale člověk bez titulu v oblasti elektrotechniky asi nemá šanci pochopit, jsou solární články na bázi kvantových teček. Nanokrystaly s jedinečnými optickými a elektrickými vlastnostmi se dokáží přizpůsobit různému spektru světla, což opět zvyšuje účinnost. Prý nebude problém je použít pro klasické panely i víceméně jakoukoli jinou aplikaci křemíkových vrstev – včetně přenosných a ohebných instalací. V budoucím rozvoji fotovoltaiky tedy možná kvantové tečky budou hrát roli, zatím je to ale laboratorní záležitost. A platí to i pro biologické a další hybridní fotovoltaické systémy. Biologická fotovoltaika spojuje tradiční solární technologie s fotosyntetickými proteiny nebo uměle vytvořenými strukturami s přírodní „bio-inspirací“. Tady bude experimentální testování jistě trvat ještě pár let.
Perovskitové články: objev to byl už dávno, ale co využití?
Typickým příkladem (zatím) nenaplněných očekávání jsou tzv. perovskitové solární články, o kterých jsme psali v souvislosti s tandemovými panely. Zmiňovali jsme je jako horkého kandidáta na inovace dokonce už v onom dva roky starém článku. U toho ale z praktického hlediska zatím zůstává. Perovskit má zvláštní strukturu, která umožňuje vysokou absorpci světla – dává mu to potenciál vysoké účinnosti. Mluví se o nízkých výrobních nákladech a flexibilitě, díky které by mohl být vhodný pro širokou škálu aplikací, včetně lehkých a přenosných systémů. Nic z toho se ale zatím nestalo. Perovskit je citlivý na vlhkost a teplo, což snižuje jeho výkon i životnost. Mohly by to řešit ochranné vrstvy, které ovšem všechny jeho přednosti spolehlivě zlikvidují. Takže zatím také žádná revoluce.
Umělá inteligence pro pokročilý energetický management
Naopak o využití AI ke zvýšení využívání solárně vyrobené energie už můžete slyšet i dneska. Zatímco maximální výroba energie (okolo zmiňovaných 30 % efektivity) už moc neporoste, dokonalá optimalizace využití solární energie se zlepšit může. Domy sobě se na instalace vypočítané pro konkrétní bytový dům, jeho energeticky profil a průběh spotřeby během dne i jednotlivých ročních období zaměřují. Nicméně využití okamžitě reagující AI jednotky s prvky strojového učení by mohlo optimalizaci ještě vylepšit.
Mluvíme ale zase o drahých řešeních – AI může sledovat fungování solárních panelů a navrhovat úpravu jejich rozložení, „naučí se“ z historických dat předvídat spotřebu, aby ideálně nastavila zálohování v baterii a podobně. Stejně tak se píše (zatím skutečně spíše jen píše) o samočisticích panelech se speciální nanotechnologií, která odpuzuje prach a nečistoty. Nezní to špatně, zaneřáděné panely můžou snižovat výrobu o 15 i víc procent, což se v součtu na výsledcích za rok projeví už výrazně. Uvidíme ale, jestli se někdy dostanou do reálného prodeje.
Který typ solárních panelů bude v roce 2025 nejlepší?
O tom, jak vybrat nejlepší solární panely, už jsme také psali. A znovu platí, že se od minule nic nezměnilo. Detailní rozbor najdete případně v článku: Jak si vybrat fotovoltaiku? Monokrystalické, polykrystalické nebo amorfní panely? Už tehdy jsme psali, že poměrně opomíjenou kapitolou je kompatibilita použitých prvků solární technologie a že nejlepší je nechat kombinaci na doporučení ověřeného dodavatele. Nejlepší počítač si taky nepostavíte doma tak, že poskládáte ty nej nej komponenty. Takhle to v elektronice nefunguje. Kutilská řešení určitě mohou fungovat, z dlouhodobého hlediska ale nad úsporami i životností spíš zapláčete. Nemluvě o rizicích. Podle hasičů stojí kutilové za drtivou většinou požárů fotovoltaiky, mrkněte sem. Pokud je nějaký trend na vzestupu, jsou to bifaciální panely. Tedy oboustranné články, jejichž cena klesá a do fotovoltaiky by mohly už v roce 2025 promluvit.
Šance na zlepšení je určitě v oboru záložních baterií
Stejně jako se s každou novou generací díky vývoji akumulátorů zvětšuje kapacita mobilních telefonů nebo elektroaut, platí to i pro zálohování vyrobené solární energie. A protože baterie zásadně zvyšuje efektivitu využití solární energie, mají inovace s ní spojené praktický vliv i na komerční využitelnost. Ale nelamte rukama. Pokud už fotovoltaiku s baterií používáte, může vás uklidnit, že pokrok tady tkví hlavně v tom, že se akumulátory zmenšují a jejich kapacita stoupá. Pokud dodavatel vašemu SVJ navrhl třeba baterii o kapacitě 33 kWh, žádný pokrok v technologii skladování energie na tom nic nezmění. Až budete kupovat baterku příště, bude prostě jen menší, lépe izolovaná proti chladu a podobně. Z hlediska úspor ale funguje už ta vaše současná nejspíš dokonale. Nové technologie slibují vyšší energetickou hustotu, rychlejší nabíjení, delší životnost atd., ale to je celé. Ukládání energie bude prostě efektivnější.
S fotovoltaikou neváhejte, žádný pokrok vám promarněné úspory nevrátí
Domy sobě jsou v ČR už několik let jediná služba, která se zaměřuje výhradně na fotovoltaiku a další úsporné služby pro bytové domy. Specializace přitom znamená nejen reálné zkušenosti, ale také hladký průběh administrativních jednání. Povolení a potvrzení, která je potřeba pro FVE u bytového domu vyběhat, je opravdu hodně. Každou z desítek našich předaných nebo rozpracovaných realizací na klíč si můžete detailněji prohlédnout tady – a to včetně rozpisů nákladů, úspor, návratnosti a podílu vyjednané státní dotace z fondu Nová zelená úsporám. Kromě Unie komunitní energetiky jsou Domy sobě důležitým partnerem také Solární asociace, jejíž etalon kvality instalační firmy také dodržují a prosazují jeho plošné používání.
Začněte šetřit se solární energií co nejdříve. Celý proces realizace trvá u bytových domů 7–9 měsíců. Kolik by šetřil právě váš dům zjistíte zdarma a do 24 hodin díky nezávazné poptávce.
Nebo si alespoň objednejte náš newsletter. Budete mít vždycky nejlepší přehled, co je ve světě fotovoltaiky nového.